Rudolf Gajda, armádní generál
Narozen 14. února 1892 jako Rudolf Geidl. Po vypuknutí války mobilizován do rakousko-uherské armády; v září 1915 se mu podařilo u Višegradu dezertovat a pod změněným jménem Radola Gajda vstoupit do černohorské armády. Po porážce Černohorců se díky falešnému lékařskému pasu dostal přes Francii do Ruska, kde v březnu 1916 vstoupil do srbské I. dobrovolnické divize jako kapitán zdravotnictva. Od září do října 1916 se účastnil bojů v Dobrudži, poté podal žádost o propuštění za účelem vstupu do čs. legií. Od ledna 1917 zařazen do 2. čs. střel. pluku, kterému souhrou náhod velel jako dočasný velitel v bitvě u Zborova. Od března 1918 jmenován velitelem 7. čs. střel. pluku, se kterým zahájil v květnu boj proti bolševikům. Po vítězném tažení v oblasti Bajkalu byl ve svých šestadvaceti letech povýšen v září do hodnosti generálmajora a jmenován velitelem II. čs. střelecké divize, se kterou v prosinci 1918 obsadil bolševiky silně bráněný Perm. Od ledna 1919 obdržel od ministra vojenství gen. Štefánika dovolenou s povolením vstupu do ruské národní armády; stal se velitelem permské severní armády, jedné ze tří protibolševických armád. Po mnoha vítězstvích se dostal do sporu s vrchním vladařem Kolčakem; v červenci Gajda na funkci v ruské armádě rezignoval. Po nezdařeném protikolčakovském převratu ve Vladivostiku v listopadu 1919 se vrátil do vlasti.
V letech 1920 až 1922 studoval na Vysoké škole válečné v Paříži, poté jmenován velitelem 11. pěší divize v Košicích. Od prosince 1924 jmenován I. zástupcem náčelníka Hlavního štábu, od března 1926 zastupujícím náčelníkem Hlavního štábu. V červenci 1926 nepodloženě obviněn ze špionáže ve prospěch bolševiků a postaven mimo službu. Všechna obvinění se Gajdovým obhájcům podařilo vyvrátit, nicméně státní moc (Masaryk, Beneš) nechtěla přiznat pochybení a proto byl Gajda degradován a propuštěn z armády. V lednu 1927 vstoupil do krajně pravicové Národní obce fašistické a zakrátko zvolen jejím vůdcem; od roku 1935 poslancem za NOF. V roce 1938 čs. fašisté přestávají být opoziční stranou a žádají rozhodnou obranu ČSR proti nacismu. Za okupace Gajda po dohodě s prezidentem Háchou převedl členstvo NOF do Národního souručenství, stáhl se z veřejného života a zapojil se do protinacistického odboje (spolupráce s premiérem Eliášem, podpora sovětské zpravodajské skupiny Radoslava Seluckého atd.). Přesto byl v květnu 1945 zatčen a obviněn z kolaborace. V květnu 1947 byl fakticky osvobozen; Národní soud mu vyměřil jen symbolický trest pokrývající dvouletou vazbu, která se však nevratně podepsala na Gajdově zdravotním stavu. Zemřel necelý rok po propuštění, 15. dubna 1948.
armádní generál Rudolf Gajda

Leták Národní obce fašistické (1933)
Československý fašismus jest předně národní hnutí, jemuž jest blaho vlasti nejvyšším zákonem. Usiluje o obrodu mravních, hospodářských a politických poměrů v naší říši. Československý fašismus je hnutím hospodářsko-politickým, které chce odstraniti úzce stranickou politiku jednotlivců i politických stran našeho veřejného života a místo toho prosaditi, aby ve státě bylo věnováno hospodářským a národním otázkám v prvé řadě pozornost a patřičná péče, poněvadž od správné hospodářské koncepce a spravedlivého řešení hospodářských otázek je odvislý blahobyt všech tříd občanstva, to jest celého národa.
Hlavní cíle československého fašismu – státní zřízení nesmí sloužiti jednotlivcům u vládního vesla, nýbrž musí sloužiti celku, tj. národu. Toho docíliti lze jedině úplnou změnou politického režimu a změnou státní ústavy, která bude podmiňovati: Hospodářské zásady NOF: čsl. fašismus uznává soukromé vlastnictví, nabyté poctivou cestou. Práce dělníka jest vyjádřením jeho vlastnictví, jehož zhodnocením je mzda. Dělník žádá slušnou mzdu, zaměstnavatel dobrou práci. Obě tyto třídy jsou rovnocenné pro blaho národa, státu, proto nesmí býti vykořisťována ani jedna, ani druhá třída.
V zájmu státu a národa čsl. fašismus neuznává a odsuzuje třídní boj a třídní nenávist. Národ nesmí býti vykořisťován třídami. Čsl. fašismus neuznává ani stávek, ani výluk, jimiž se mrhá národním jměním, škodí státu a nepřináší prospěchu jedné ani druhé straně, tím méně nepřináší prospěchu dělnictvu. Veškeré mzdové a hospodářské spory musí býti řešeny smírnou dohodou za součinnosti a dozoru státního.
NOF jest jedinou hospodářsky-politickou velkou organizací, která nekompromisně bojuje proti dnešnímu mravně zchátralému režimu politických stran, jest neodvislá na všecky strany, jest jedinou organizací, která jest stoprocentně proti cizím parazitům a vede účinným způsobem boj proti nim prováděním hesla „Svůj k svému“!
Vůdcem československého fašismu jest zborovský hrdina R. GAJDA, muž, který proti vůli realistů, kterým vždy naše ideály byly cizí, vyvolal na Rusi boj československého vojska proti bolševikům a vyvedl české vojsko vítězně přes Sibiř do Vladivostoku, vůdce slavné legionářské anabáze, která proslavila československý národ po celém světě, a jež hlavně přiměla Dohodu k uznání nás za svébytný národ. Tento muž proto, že hájil vždy nekompromisně národní myšlenku a pravdu proti lžím, a protože nehověl choutkám některých vlivných lidí, jest pronásledován a nepřáteli jest podle špiněna jeho čest.
Kdo jsi stejného smýšlení s námi, vstup v naše řady! Kdo úpíš v útisku daňovém, kdo z mozolů svých platíš na vily, paláce a cesty do Egypta, kdo v úřadě přes poctivou práci a kvalifikaci předstihován jsi politickými miláčky a agitátory, kdo chceš odčinění křivd, páchaných všude a na všech, vstup do našich řad, do NOF a bojuj s námi neohroženě pro očistu našeho veřejného života a pro hospodářskou obrodu v našem národě.
Stát musí pečovati o zemědělce, jelikož je to nejdůležitější stav v životě národa, byl vždy oporou státu a držitelem zdravého národního ducha v dobách nejhorších. Nemají-li rolníci, zemědělci blahobyt, nemají jej i ostatní stavy. Zemědělská výroba musí být spravedlivě honorována.
Chceme skutečnou občanskou svobodu, chceme pořádek ve státě, chceme spravedlnost a slušnou existenci pro všecky poctivé vrstvy národa. Chceme spravedlnost pro poctivost! Jsme hnutím lidovým, u nás má místo dělník jako úředník, továrník jako živnostník, zkrátka každý stav.

(Leták interpelován posl. Rudolfem Gajdou v posl. sněmovně dne 12. února 1933 a propuštěn parlamentní cenzurou jako nezávadný.)

(c) Codyprint 2013