 |
Po vzoru lombardském bylo četnictvo v r. 1849 zavedeno i v ostatních zemích bývalého Rakouska i Uherska. Po vyrovnání s Uhry v r. 1867 bylo četnictvo v samotných Uhrách zrušeno a ponecháno jen pro Sedmihradsko, Chorvatsko a Slavonsko, až citelné nedostatky autonomní komitátní policie si v r. 1881 vynutily opětně obnovení četnictva v celých Uhrách. Četnictvo Československé republiky jest rovněž vojensky organisovaný sbor strážný, jenž jest určen k tomu, aby podle stávajících zákonných předpisů a podle nařízení příslušných úřadů státních udržoval v celém území Československé republiky veřejný pořádek a veřejnou bezpečnost. Československé četnictvo jest orgánem politické správy státní a jest tudíž v příčině vykonávání služby bezpečnostní podřízeno politickým úřadům státním. Politický úřad prvé stolice jest představeným úřadem pro četnictvo konající službu v jeho obvodu; jemu přísluší bezprostřední řízení služby četnické a dohled na její vykonávání. V příčině výcviku, vyučování, kázně a kontroly služby, pak ve věcech správních a hospodářských podřízeno jest četnictvo četnickým důstojníkům. V obojím směru podléhá četnictvo v poslední instanci ministerstvu vnitra. V důsledku vojenské organisace podléhá československé četnictvo vojenským trestním zákonům a soudům a platí pro ně vojenský služební řád. K udržení vojenského pořádku a kázně v četnictvu jest ministerstvu vnitra přidělen generální velitel četnictva. Disciplinární předpisy pro četnictvo stanoví ministerstvo vnitra. |
||||
|
Vznik dnešního četnictva spadá do doby napoleonské; předchůdcem jeho byl zvláštní sbor — gens ďarmes — zřízený Napoleonem Bonapartem v r. 1798 k obstarávání veřejné bezpečnosti na místě bývalých tzv. maréchausée. Takový sbor byl zřízen také v Lombardii a když po zániku napoleonského království italského přešla Lombardie do rukou Rakouska, převzalo a podrželo Rakousko i tento sbor. Účelem jeho bylo v míru udržovati veřejný pořádek a bezpečnost na území Lombardska a jižního Tyrolska a za války vykonávati vojenskou policii. |
|||||