Trojmezní bod čsl.-maďarsko-rakouský se nacházel na bratislavském předmostí Petržalka východně od rakouské obce Kittsee. Země Slovenská měla společné hranice se zemí Moravskoslezskou v délce 243 km, s Polskem v délce 577 km, s Maďarskem v délce 695 km, s Rakouskem v délce 99 km a se zemí Podkarpatoruskou v délce 150 km.
Nahoře: Pohled na zalesněné bratislavské předmostí a Dunajský most z roku 1890, který sloužil současně pro železniční, tramvajovou a silniční dopravu. Tramvajová linka vedla přes Petržalku až do Vídně.
Dole vlevo: Čsl.-maďarsko-rakouský trojstátní mezník východně od rakouské obce Kittsee.
Dole vpravo: Příslušníci čsl. finanční stráže s maďarským kolegou u trojstátního mezníku na dunajském pravobřežním předmostí.
Bratislavské předmostí, strategicky důležité pro vedení válečných operací na pravém břehu Dunaje, získala ČSR od Maďarska na základě Trianonské smlouvy (jedna z pařížských mírových smluv, podepsána 4. června 1920). Od října 1938 do ledna 1945 bylo toto předmostí okupováno Německem. Na základě Mírové smlouvy s Maďarskem z roku 1947 odstoupilo Maďarsko ČSR další čast území na pravém břehu Dunaje (dnešní slovenské obce Rusovce, Jarovce a Čuňovo). Tímto rozšířením bratislavského předmostí na něm předválečné trojmezí zaniklo.
Mapka s vyznačením průběhu hranic předválečné ČSR na bratislavském předmostí.
(c) Codyprint 2011